Velcí investoři mění pražský trh s nájmy, část zájemců zůstává mimo hru

Institucionální nájemní bydlení se stává jedním z nejvýznamnějších segmentů pražského rezidenčního trhu. Podle společnosti Knight Frank dosáhly investice do nájemního bydlení v prvním čtvrtletí letošního roku více než 143 milionů eur a tvořily tak zhruba čtvrtinu všech realitních investic. To z tohoto segmentu udělalo nejsilnější investiční kategorii na trhu. V Praze je aktuálně v provozu zhruba 4 100 bytů v projektech typu build-to-rent, tedy domech vlastněných institucionálními investory a určených výhradně k pronájmu. Dalších více než 2 200 bytů je ve výstavbě nebo rekonstrukci.

Hlavním motorem růstu je kombinace nedostupného vlastnického bydlení a silné poptávky po nájmech. Nové nájemní projekty po dokončení dosahují obsazenosti 95 až 97 % a volné byty v atraktivních lokalitách často najdou nájemníka během několika dnů. Rostoucí zájem o nájmy se promítá i do cen: průměrné měsíční nabídkové nájemné v institucionálních projektech dosahuje podle Knight Frank přibližně 600 korun za metr čtvereční, což je asi o pětinu více než u běžných pronájmů od individuálních vlastníků. Právě profesionálně spravované projekty se tak stále častěji stávají cenovým benchmarkem, podle kterého nastavují nájmy i ostatní pronajímatelé v okolních lokalitách.

Kritici však upozorňují na omezený přínos institucionálních nájmů pro dostupnost bydlení. Podle předsedkyně Sdružení nájemníků ČR Lenky Veselé může bez vhodných pravidel vést především k dalšímu růstu nájmů, nikoli k jejich větší dostupnosti. Současný model podle ní nejlépe vyhovuje mladým a mobilním nájemníkům bez větších závazků, kteří jsou ochotni platit vyšší cenu za moderní bydlení a profesionální správu. Naopak rodiny s dětmi, senioři nebo domácnosti s nižšími příjmy mohou mít problém splnit požadavky na bonitu či typ příjmu a zůstávají mimo segment, který by mohl být z dlouhodobého hlediska jedním z hlavních pilířů nájemního trhu.