
Praha si zatím drží nízkou segregaci, rozdíly mezi sociálními skupinami ale pozvolna rostou
Podle nové analýzy IPR zůstává Praha sociálně poměrně promíchaným městem — různé skupiny obyvatel spolu nadále sdílí jednotlivé čtvrti a nevznikají rozsáhlé izolované zóny. Zároveň však analýza upozorňuje na pozvolna se prohlubující rozdíly mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými domácnostmi v konkrétních lokalitách, a varuje, že bez podpory dostupného bydlení a kvalitního veřejného prostoru se tento příznivý stav nemusí udržet.
Praha si podle nové analýzy IPR dlouhodobě udržuje nízkou míru rezidenční segregace, což znamená, že se různé sociální skupiny po městě stále relativně promíchávají a nevznikají zde rozsáhlé izolované zóny obývané pouze jedním typem obyvatel. Analýza ale zároveň upozorňuje, že se v některých lokalitách začínají rozdíly mezi nízkou a vysokou třídou pozvolna zvětšovat, a právě tento trend bude potřeba dál sledovat. Rezidenční segregace se přitom netýká jen rozdílů v příjmech, ale obecně postavení lidí na trhu práce, tedy i toho, zda pracují ve vysoce kvalifikovaných profesích, administrativě, službách nebo manuálních oborech.
Rozmístění jednotlivých skupin v Praze má podle analýzy poměrně čitelné vzorce. Lidé z nižších sociálních skupin častěji žijí na některých sídlištích, ve vnitřním městě a na okrajích poblíž průmyslových areálů, například na Černém Mostě, v Horních Počernicích nebo v částech Libně a Vysočan. Vyšší střední třída se soustředí do tradičně atraktivních částí města, jako jsou Dejvice, Letná nebo Vinohrady, kde hraje roli kvalitní vybavenost i dobrá prostupnost území. Vysoká třída se pak výrazněji koncentruje hlavně v novější rezidenční výstavbě, například v Jinonicích, Hrdlořezích nebo Holešovicích, kde zároveň může vznikat riziko uzavřených rezidenčních areálů přístupných prakticky jen vlastním obyvatelům.
Podobný obraz nabízí i širší zázemí hlavního města, i když tam už jsou rozdíly o něco zřetelnější. V pražském metropolitním regionu zůstává segregace také nízká, více se zde ale oddělují vysokopříjmové domácnosti v obcích těsně za Prahou, které zasáhla intenzivní suburbanizace, například v Černošicích, Dolních Břežanech, Jesenici nebo Zdibech. Naopak sociálně slabší skupiny jsou výrazněji soustředěny dál od Prahy, a to jak v menších obcích s průmyslovými či zemědělskými provozy a ubytovnami pro pomocné pracovníky, tak ve větších městech jako Kladno, Neratovice, Beroun nebo Benešov. Praha tak zatím zůstává sociálně poměrně promíchaným městem. Pokud chce ale tento stav udržet, bude muset dál podporovat dostupné bydlení v různých částech města, pestrou skladbu zástavby i kvalitní veřejný prostor.
Odebírejte náš NEWSLETTER
ze světa nemovitostí a investic
Přidejte se k více než 1000 odběratelům a nenechte si ujít 2× měsíčně newsletter nabitý aktuálními informacemi ze světa nemovitostí a investic.
