Praha po 25 letech mění územní plán. Otevírá prostor až pro 350 tisíc nových bytů

Praha od září začíná fungovat podle nového Metropolitního plánu, který nahrazuje územní plán z roku 1999. Největší změnou má být otevření brownfieldů a dalších rozvojových území uvnitř již zastavěného města, kde lze využít existující dopravu a infrastrukturu místo dalšího rozpínání Prahy do okolní krajiny. Podle hlavního města vytváří nový plán kapacitu až pro 350 tisíc nových bytů a právě na transformační území směruje významnou část budoucí výstavby. Realitní profesionálové proto nový systém hodnotí převážně pozitivně, největší přínos očekávají právě u brownfieldů a zvýšení nabídky bydlení.

Metropolitní plán zároveň mění způsob, jakým Praha určuje využití jednotlivých lokalit. Dosavadní systém poměrně striktně odděloval bydlení, kanceláře a další funkce, zatímco nový plán více vychází z charakteru konkrétního území a dovoluje různé druhy využití kombinovat. Developerům a investorům by to mělo přinést větší flexibilitu i předvídatelnější přípravu projektů, výhrady ale zůstávají například k výškové regulaci, kterou část odborníků považuje za příliš opatrnou. Podle nich mohl plán umožnit větší zahušťování výstavby směrem vzhůru a tím šetřit veřejný prostor i nezastavěnou krajinu.

Nový plán ale zatím neumí míchat beton ani vydávat stavební povolení. Odborníci očekávají, že jeho vliv bude v ulicích výrazněji vidět přibližně za čtyři roky, protože nové projekty stále musí projít přípravou a povolováním. Rozhodující proto bude také fungování stavebních úřadů, plánovacích smluv a schopnost města doplnit nové čtvrti o dopravu, školy, služby a veřejný prostor. Metropolitní plán počítá dokonce s budoucí pátou linkou metra, která by mohla propojit Smíchov, Pankrác, Bohdalec, Nový Žižkov, Vysočany a Letňany – tedy několik oblastí, kde Praha očekává výrazný další rozvoj.