Novela stavebního zákona slibuje méně razítek a silnější postavení bytové výstavby

Chystaná novela stavebního zákona má zjednodušit povolování staveb tím, že místo několika samostatných řízení a stanovisek zavede jednotnější proces před stavebním úřadem. Dnes musí investor u složitějšího projektu řešit zvlášť například památkovou ochranu, vodní režim, kácení stromů nebo dopravní napojení, přičemž každé stanovisko má vlastní postup, lhůty i razítka a může stavbu výrazně zdržet. Nově by většinu těchto požadavků měl posoudit jeden stavební úřad v rámci jednoho řízení, čímž chce ministerstvo odstranit duplicity a zkrátit úřednické kolečko. Změnit se má i přístup dotčených orgánů, které by neměly projekty jen zastavovat nesouhlasem, ale aktivně hledat řešení, například navrhnout úpravu projektu, technické opatření nebo kompenzaci. Pokud je pozemek určený k výstavbě, neměla by stavba být automaticky blokována jednotlivými stanovisky a zamítnutí má být možné až tehdy, když projekt nelze uskutečnit ani po úpravách nebo za stanovených podmínek.

Důležitou změnou pro investory a developery je také větší stabilita pravidel během řízení. Projekty se mají nově posuzovat podle podmínek platných ke dni podání žádosti, takže stavebník nebude muset projekt opakovaně přepracovávat jen proto, že se během dlouhého povolování změnily požadavky nebo vstoupila v platnost nová pravidla. Nejcitlivější částí novely je ale nové postavení bytové výstavby: projekty nad deset tisíc metrů čtverečních se mají zařadit mezi vyhrazené stavby a samotná realizace bydlení má být výslovně označena jako veřejný zájem. V praxi to neznamená automatické povolování bytových projektů, ale zásadně to mění poměřování jednotlivých zájmů. Zatímco dosud mohla například ochrana životního prostředí nebo zemědělského půdního fondu relativně snadno převážit nad výstavbou bytů, nově bude muset úřad posuzovat bydlení jako rovnocenný veřejný zájem. Podle stavebního právníka Kamila Jelínka tím novela zvyšuje důležitost bytové výstavby a pravděpodobnost úspěšného povolení projektů, zároveň ale může vzniknout napětí vůči jiným typům developmentu, například průmyslovým stavbám.

Odborníci i stavební sektor se shodují, že změna míří správným směrem, protože české povolování staveb je dlouhodobě složité, roztříštěné a nepředvídatelné, zároveň ale upozorňují, že skutečný dopad bude záviset hlavně na praxi. Novela se dotkne obcí, krajů, stavebních úřadů i dalších institucí, takže bez stabilních personálních kapacit, dobré organizace a funkčního digitálního zázemí může zrychlení zůstat jen na papíře. Klíčovou podmínkou má být spolehlivý Portál stavebníka, protože pokud digitální systémy nebudou technicky stabilní a úředníci i stavebníci se s nimi nenaučí efektivně pracovat, reálné zrychlení povolování nepřijde. Ani při hladkém schválení novely se navíc efekt na trhu s bydlením neprojeví hned. Nejdříve jej pocítí developeři a stavebníci na začátku přípravného řetězce, pravděpodobně až s odstupem dvou až tří let, zatímco běžní zájemci o bydlení uvidí dopad až později, protože samotná příprava, povolení a realizace bytové výstavby trvá několik let.