Konec povinného slunce. Nový stavební zákon otevírá cestu k tisícům nových bytů

Nový stavební zákon spolu s prováděcí vyhláškou ruší striktní podmínku, podle níž musela být alespoň třetina plochy obytných místností v bytě přímo prosluněna. Pro transformaci ateliérů či ubytovacích jednotek na byty nyní postačí splnit normy pro denní osvětlení, které nevyžadují přímé sluneční paprsky a akceptují i světlo rozptýlené. Tato změna otevírá dveře zejména severně orientovaným prostorům, které byly fakticky k bydlení využívány dlouhodobě, ale kvůli technickým pravidlům dosud nemohly získat statut bytu. Vlastníkům a developerům tato úprava otevírá cestu k vyšší tržní hodnotě nemovitostí, lepší prodejnosti a snazšímu přístupu kupujících k hypotečnímu financování.

Rekolaudace však není automatickým procesem a odstranění požadavku na proslunění řeší pouze jednu z mnoha překážek. Prostor musí nadále splňovat přísné standardy pro větrání, akustiku, vytápění, požární bezpečnost i úroveň denního osvětlení, a zároveň musí být v souladu s územním plánem a využitím dané lokality či objektu. Potíže mohou nastat v případě, že územní plán omezuje bytové plochy nebo připouští pouze administrativní či ubytovací funkce, přičemž v řadě situací bude nutný i souhlas vlastníků domu či společenství. Nová pravidla tedy nevytvářejí univerzální cestu pro transformaci jakéhokoliv ateliéru, avšak významně rozšiřují okruh jednotek, u kterých se změna účelu užívání stává reálně proveditelnou.

Stavební expert Jan Kaňka však varuje, že původní požadavky na proslunění nebyly pouhou formalitou, ale nástrojem ochrany zdravého vnitřního prostředí v husté městské zástavbě. Upozorňuje na nedostatek aktuálních medicínských výzkumů, které by vyhodnotily dopady života v neprosluněných bytech, a kritizuje přesun rozhodování o hygienických standardech z oblasti veřejného zdraví do kompetence stavebních úřadů. Varuje před rizikem, že uvolnění pravidel povede k masové produkci levnějších, leč dlouhodobě méně kvalitních bytů v tmavých prostorech. Současná debata tak staví proti sobě snahu o efektivní zahušťování měst a legalizaci stávajících prostor na jedné straně a obavu, zda česká legislativa tímto krokem nesnižuje standardy kvality bydlení, které budou život obyvatel ovlivňovat po celá desetiletí.