Jen pracovat už mladým na vlastní bydlení nestačí, rozhoduje rodina, obor i vstupní kapitál

Vlastní bydlení zůstává v Česku společenským standardem, protože v něm žijí zhruba tři čtvrtiny domácností. U mladé generace se však tento model rychle rozpadá. Podle Indexu prosperity Česka stále 47 % lidí do 29 let žije s rodiči, dalších 35 % bydlí s partnerem nebo ve spolubydlení a samostatně funguje jen 6 % mladých. Hlavní příčinou je rozdíl mezi růstem cen nemovitostí a příjmů: nemovitosti za posledních deset let v průměru zdražily na více než dvojnásobek, průměrná hypotéka překonala hranici čtyř milionů korun a splátky výrazně narostly. Podle České národní banky dnes průměrná dluhová služba u nových hypoték dosahuje 38 % příjmů, což znamená, že domácnost potřebuje čistý měsíční příjem přes 93 tisíc korun, jen aby se do tohoto průměru vešla. Před šesti lety přitom k dosažení průměrné hypotéky stačilo 54,4 tisíce korun čistého měsíčně, jenže od té doby průměrná hypotéka vzrostla o 70 % a splátka dokonce o 93 %.

Dostupnost bydlení se tak podle expertů mění nejen číselně, ale i strukturálně: vlastní byt už často není výsledkem tvrdé práce a postupného kariérního růstu, ale kombinací dobrého rodinného zázemí, dědictví, finanční pomoci rodičů nebo práce ve velmi lukrativním oboru. Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení upozorňuje, že většina mladých lidí bez podpory rodiny na vlastní bydlení nedosáhne, což potvrzuje i průzkum Ipsosu mezi generací Z, podle něhož více než dvě třetiny mladých už nepočítají s klasickou cestou přes stabilní příjem a kariérní růst. V praxi to vidí i hypoteční specialisté: podle Jakuba Rotrekla mladí často potřebují k úvěru další nemovitost jako zajištění a hranice věku, kdy si lidé pořizují bydlení na hypotéku, se posouvá výše. Pokud dnes mladí kupují, často musí slevit z nároků a volit menší nebo dispozičně úspornější byty.

Zhoršená dostupnost ale neznamená, že by mladí o vlastnictví ztratili zájem. Naopak, podle průzkumu Broker Consulting a Ipsosu by si 32 % lidí z generace Z pořídilo nemovitost jako investici, zatímco u starších respondentů je to jen 7 %, a téměř čtvrtina mladých plánuje v příštích pěti letech koupit investiční byt. Část mladých tak přijímá model, kdy sami bydlí v nájmu, ale chtějí vlastnit byt na pronájem jako dlouhodobé aktivum. Zároveň si více než tři čtvrtiny generace Z myslí, že pořízení nebo pronájem bydlení je dnes výrazně těžší než pro generaci jejich rodičů. Například u bytu o 70 metrech čtverečních za 90 tisíc korun za metr musí mít kupující přes 600 tisíc korun vlastních peněz, což je pro mladé platící nájem často téměř nedostižná bariéra.