Bezrealitky prověřuje ČOI. Spor se ale rychle změnil v bitvu o realitní provize

Platforma Bezrealitky vznikla na jednoduché myšlence: majitel prodá nemovitost sám a místo klasické provize realitní kanceláři zaplatí jen za služby, které skutečně potřebuje. Právě hranice mezi inzertním portálem a realitním zprostředkováním se ale nyní dostala pod drobnohled České obchodní inspekce. Ta na podnět Asociace realitních kanceláří prověřuje především novou službu Komfort, za kterou si Bezrealitky účtují 1,5 procenta z ceny nemovitosti plus DPH. Platforma v tomto případě připraví strategii prodeje a prezentaci, zajistí marketing, domluví prohlídky a obstará kompletní právní servis, samotný majitel ale dál provádí zájemce po nemovitosti a vybírá kupujícího. Bezrealitky přitom samy připouštějí, že Komfort už představuje plnohodnotné realitní zprostředkování. Jádrem sporu proto není samotná povaha služby, ale otázka, zda není zavádějící nabízet ji pod značkou postavenou na heslech „bez realitky“ a „bez provize“. 

Kontrola ČOI se tím ale rychle změnila v širší spor o to, kolik má dnes práce realitního makléře vlastně stát. Asociace realitních kanceláří uvádí, že provize se na českém trhu dlouhodobě pohybují zhruba mezi dvěma a sedmi procenty podle ceny nemovitosti a náročnosti obchodu. Bezrealitky proti tomu staví svůj poplatek 1,5 procenta a upozorňují, že při růstu cen nemovitostí rostla makléřům automaticky i absolutní výše odměny, přestože procentní sazby zůstaly podobné. Podle platformy zdražilo bydlení za posledních pět let přibližně o polovinu, což znamená, že stejná procentní provize dnes přináší výrazně více peněz než dříve. Asociace přitom sama označila odměnu Bezrealitky za běžnou a standardní, na což platforma reagovala výzvou, aby si prodávající stejnou sazbu zkusili vyjednat také u klasických makléřů. 

Do sporu navíc vstupuje digitalizace, která část práce realitních zprostředkovatelů výrazně zjednodušila. Bezrealitky na základě vlastní analýzy tvrdí, že běžný makléř dnes stráví nad průměrnou zakázkou zhruba o 40 procent méně času než před deseti lety, protože software pomáhá s naceněním, vyhledáváním zájemců, organizací prohlídek, vizualizacemi nebo podpisem smluv. Asociace namítá, že zároveň přibyly regulatorní povinnosti kolem praní špinavých peněz, energetických průkazů, stavebního práva nebo ochrany osobních údajů a že osobní práci makléře nelze plně automatizovat. Bezrealitky naopak očekávají, že klienti budou stále častěji porovnávat cenu služby s tím, co za ni skutečně dostanou. Kontrola ČOI tak sice rozhodne pouze o tom, zda platforma při prezentaci služby nepřekročila hranici nekalých obchodních praktik, spor ale současně otevírá mnohem větší otázku: zda tradiční procentní provize realitních kanceláří dokážou dlouhodobě obstát v prostředí, kde stále větší část jejich práce přebírají digitální nástroje.