AI a hybridní práce zmenšují kanceláře, ale zvyšují nároky na jejich kvalitu

Firmy přestávají automaticky počítat s růstem počtu zaměstnanců a při plánování kanceláří volí výrazně opatrnější přístup. Prostory navržené před několika lety pro rychle rostoucí týmy dnes často zůstávají nevyužité a společnosti část pronajatých ploch vracejí majitelům budov. Výrazným příkladem je společnost Oracle, která se v Praze stěhuje z přibližně 8 500 na 4 000 metrů čtverečních. Za změnou stojí kombinace hybridní práce, automatizace a nástupu umělé inteligence, která umožňuje zvládat část agendy bez odpovídajícího růstu počtu zaměstnanců. 

Kanceláře proto neztrácejí význam, ale mění svou funkci. Individuální analytickou a administrativní práci mohou lidé stále častěji vykonávat odkudkoli, zatímco do kanceláře přicházejí hlavně kvůli spolupráci, rychlé výměně nápadů, kontaktu s kolegy a klienty a budování firemní kultury. Místo pevných pracovních míst a rezervních stolů tak přibývají zasedací místnosti, projektové zóny, prostory pro workshopy, neformální setkávání a místnosti pro soustředěnou práci. Kancelář musí zároveň pružně reagovat na týmy, které se podle projektů zvětšují, zmenšují nebo fungují jen částečně prezenčně. 

Menší pronajatá plocha proto pro firmy automaticky nemusí znamenat horší kancelář. Firmy stále více sledují akustiku, kvalitu vzduchu, denní světlo, technologie pro hybridní schůzky, dostatek soukromí a celkový vliv prostředí na výkon zaměstnanců. Tradiční velké open space prostory postupně nahrazují menší týmové zóny, mezi nimiž si lidé vybírají podle toho, zda se chtějí soustředit, spolupracovat nebo jednat s klienty. Výsledkem tak budou kanceláře s menší rozlohou, ale vyšší kvalitou a větší flexibilitou, zatímco rozsáhlé dispozice založené na pevných pracovních místech mohou postupně ztrácet atraktivitu.